2x SHARPE

Jak se blíží Vánoce, mám srdce trochu naměkko a dělím se, tentokrát s těmi, kteří, podobně jako já, mají rádi Sharpieho (tak mu říká jeho protipól Obadiah Hawkeswill) v knize i ve filmové podobě (navzdory všem mouchám a nedostatkům, které má). Náhodou jsem narazil při hledání nějakoho naprosto jiného filmu na dva další kousky ze Sharpe´s Serie (krom těch dvou na DVD vydaných "indických"). Tentokrát jde o Sharpovy pušky, první z celé tv série (tuším), trochu naivní, ale přesto hezké, a na Sharpova nepřítele, v němž exceluje herecky nezapomenutelný zloduch Obadiáš. Jestli se nepletu, je to ona epizoda, kde Bernard Cornwel využil známou historku z Marbotových pamětí o maršálu Kotlíkovu (v orig. Chaudron) a tlupě vojenských zběhů, kteří měli tu zoufalou drzost, že čelili armádě. Kdo chce stahovat, má možnost, prolink najde v kliknutí na nadpis ... Originál přebaly pro orientaci přikládám. A propos, už jste našli Bonarčukovo Waterloo s českými titulky? Já ano... :-)

DESIRÉE, ROMÁN ANNEMARIE SELINKO

Jste, vážení pánové, s blížícími se Vánocemi poněkud v úzkých s invencí, co vašim manželkám a přítelkyním, aby se jejich oko zalesklo dojetím, a nemáte (jistěže jen přechodně, podobně jako já) na autíčko, kožíšek, exotickou dovolenou, francouzský parfémek či alespoň něco z výrazně značkového textilu? Přijměte můj tip na nedávno znovu vydaný román Rakušanky Annemarie Selinko, který se stal od roku 1951 celosvětovým bestselerem. Jmenuje se Desirée a pochopitelně vypráví románovou formou životní příběh Bernardiny Eugénie Desirée Claryové, jež by mohla být Bonapartová, kdyby do hry nevstoupila občanka Beauharnaisová, a stala se alespoň občankou Bernadottovou, posléze paní maršálkou, vévodkyní z Ponte-Corvo a nakonec, i když po tom za mák netoužila, švédskou královnou a zakladatelkou dynastie, vládnoucí dodnes... Můj komentář knihu v nejmenším nezlehčuje, jen se snažím nepsat vše vážně: je to dobrý román a jako román má právo na určité fabulace či hru na city, což nutně vede k odklonu od historické reality, zodpovědně ale mohu říci, že jsem jej před lety se zaujetím přečetl, takže si pak můžete knihu od partnerek vypůjčit (a jim to oplatit něčím marciálně mužným, tedy v oblasti literatury, pochopitelně...). A abych si ohřál svou polívčičku: když budete chtít vědět, wie es eigentlich gewessen war ("jak to doopravdy bylo," tedy s Desirée a spol.; oblíbená, leč neralizovatelná fráze německý historiků pozitivistické školy), můžete letos sáhnout po mém Napoleonovi a ženách a příští rok po Bernadottovi kolegy Elbla... Hezký den!

NAPOLEON A JEHO LÁSKY (PODRUHÉ)

Koncem listopadu jsem zveřejnil stručnou informaci a české verzi britského tv. seriálu Napoleon and Love, distribuovaného skrze trafiky pod titulem Napoleon a jeho lásky. Už se objevilo třetí DVD z celkem pěti a můj článeček i čtenářské shlédnutí prvních epizod vyvolaly v komentářích na tomto blogu neobvykle bohatou diskuzi několika jedinců. To je důvod, proč vás zvu, nebo se spíše ptám, zda se nechcete přidat. Titul původního příspěvku je stejný jako u tohoto, stačí trochu v mém blogu zalistovat, a série (navzdory dabingu, radši ji pouštějte v originále s titulky!!!), jak se zdá, za to stojí nejen kvůli Ianu Holmovi (Bilbo Pytlík z Pána prstenů, např.) v hlavní roli...

UNIFORMOLOGIE RICHARDA KNÖTELA

Kdo byl Richard Knötel? Na to jsem se před zhruba víc než desetiletím ptal já sám, jenže v dobách masového rozšíření internetu, downloadů a elektronických knihoven začíná být podobná otázka zbytečná a jeho kresby zná nejspíš každý, kdo se z nějakého důvodu zabývá uniformami jednotek evropských armád od konce osmnáctého a zhruba po začátek století dvacátého. Jeho kolorované kresby jsou příliš charakteristické, aby se nedaly poznat, byť je mnozí, kteří na ně narazí, nespojují s Knötelovým jménem.

Leč k věci. Richard Knötel, malíř, kreslíř a ilustrátor, se narodil v Hlohově (Glogau) roku 1857 a zemřel v Berlíně roku 1941. Byl synem emeritního profesora kreslení, vcelku významného německého malíře, tvořícího v tehdy běžném akademickém stylu, a šel v otcových stopách, byť malbu studoval v Berlíně jen velmi krátce. Kresby začal publikovat už v mládí a časopisy o ně projevovaly v časech, kdy akční fotografie neexistovala, značný zájem. Přispíval do slavného Illustrierte Zeitung či zapomenutého periodika Über Land und Meer, stal se členem historické společnosti Verein für Geschichte Berlins (Spolek pro berlínské dějiny) a pochopitelně tvořil kresby vlastenecko-dějepisného charakteru; jedním z jeho prvních soubornějších děl se stala knížka Die Königin Louise in 50 Bildern für Junge (Královna Louisa v padesáti obrazech pro mládež). Soubor ilustroval život oné krásné a rázné panovnici z dob napoleonských válek, která tak ráda zdobila pruské prapory a roku 1806, pro pruské porážce u Jeny i Auerstedtu prchala se svým chotěm až do Přemyslem Otakarem II. založeného Königsbergu, česky Královce. Z hlediska Knötelovy tvorby to byl nejspíš první krok k jeho stěžejní práce na poli uniformologie, kam jej definitivně přivedlo okouzlení pruskými úspěchy ve válkách proti Dánsku, Rakousku a posléze Francii…

Tím, co Knötela proslavilo po celém světě, se stal soubor později vydávaný pod titulem Handbuch der Uniformkunde, Rukojeť uniformologie. Zpočátku se jmenoval Grosse Uniformkunde (Velká uniformologie), kreseb však přibývalo a po otcově smrti k nim ještě něco přidal jeho syn Herbert. Je to dílo gigantické, zahrnuje, tuším, osmnáct svazků, každý po zhruba čtyřech desítkách tabulích, plus dva dodatky, a vojáci v něm ožívají počínaje válkami Fridricha Velikého, přičemž poslední kresby zahrnují období 1. světové války. Každá tabule navíc obsahuje stručný popis jednotky i uniformy a jednotlivé „karty“ jsou řazeny podle zemí, jejichž názvy se tučně skví v záhlaví (podotýkám, že těžiště leží v koaličních válkách, tedy v letech Francouzské revoluce a Napoleonových časech) . Ono dílo stále vychází v reprintech, byť uniformologie je složitá disciplína a pokud její příznivec chce vojáka určitého pluku v konkrétním roce, bude se muset ponořit do děl mnohem specializovanějších. Stále patří ke klasice a s odstupem desetiletí získalo i nostalgický nádech, pramenící ze stylu ilustrací druhé poloviny 19. či počátku 20. století. Reprint je pochopitelně hodně drahý, a pokud po Knötelových kresbách toužíte, přičemž netrváte na kartonech, možná vás potěším prolinkem v nadpisu; dá to práci, nicméně většinu Handbuch der Unifomkunde si můžete postahovat. Nevěděli-li jste o tom, berte onu informaci jako můj první dárek od Ježíška; druhý ještě do Vánoc dostanete … :-)
Summary: About german painter R. Knötel and his work with link to electronic version (under title af my article) of his Handbuch der Uniformkunde