"1864"-MINISÉRIE O NEZNÁMÉ VÁLCE

Nedávno se mi povedlo shlédnout šestidílnou dánskou tv. sérii „1864“, o níž se psalo jako o nejdražším projektu dánské kinematografie. Vlastenecký, válečný a protiválečný snímek současně, sonda do velmi bolavé a pro nás téměř neznámé historie Dánska, film i o tom, do jaké katastrofy může zaslepený fanatismus politiků, nacionalismus a podivně pokroucená víra v Boha.

            Letopočet v názvu je rokem druhé dánsko-pruské války o Šlesvicko, do níž se na pruské straně zapojilo i Rakousko, a řekněme jen, že ze strany Pruska šlo o první krok k sjednocení Německa, po němž následovaly války roku 1866 a 1870.

Ta první dánsko-pruská válka v letech 1848-50, skončila dánským vojenským vítězstvím nad šlesvicko-holštýnskými povstalci.

To, co následovalo, si vypůjčím z dobře napsaných odstavců Pavla Slámy na http://pavel70slama.blog.cz/1009/slesvicke-valky-1848-50-a-1864:

„Dánská vláda chtěla anektovat vévodství Šlesvicko do dánského království, zatímco pruská

Vilhelm Rosenstand: Fra forpostende 1864. Tenhle obraz vás provází skrze titulky, jak vidíte níže

vláda pod Bismarckem, z vnitřních politických a strategických důvodů chtěla, aby se Šlesvicko stalo

konečně částí Německa. Tuto snahu podporovalo Rakousko. V prosinci 1863 spojenecké jednotky vstoupily do Holštýnska bez zásahu dánské armády a požadovaly, aby se dánské síly stáhly ze Šlesviku. Dánové odmítli takové ultimátum a 1. 2. 1864 válka začala. Dánská armáda se skládala ze tří pěších divizí, každé se třemi brigádami, a jezdecké divize. Všech 38 000 mužů bylo při vypuknutí války umístěno podél Dannevirke, linie pevnůstek přes část Šlesviku. Kromě menšího počtu měla dánská armáda také horší zbraně. Zatímco pruští vojáci měli zadovky, dánští měli stále ještě předovky, což se ukázalo jako vážný nedostatek během války. Také byl vážný nedostatek důstojníků. Dánským vrchním velitelem byl generálporučík de Meza. Pruská armáda se skládala z 37 praporů, 29 eskader a 110 děl, celkem 38.400 mužů. Rakouská armáda se skládala z 20 praporů, 10 eskader a 48 děl, celkem 23.000 mužů. Spojenci tak měli celkem 61.400 mužů. Během války byly pruské síly posíleny 64 děly a 20.000 muži. Vrchním velitelem prusko-rakouské armády byl polní maršál von Wrangel.

Útok 8. brigády u Dybbolu, plátno V. J. Rosenstanda. Ve filmu je onen útok impozantně děsivý

Dne 1. 2. překročili spojenci řeku Ejder a pokračovali severně na Mysunde, kde proběhla první vážná akce. Prusové doufali, žen překročí řeku Slien a napadnou Dannevirke z křídla a týlu. Útok na město byl odražen, ale navzdory tomuto vítězství byla situace dánské armády vážná. Dannevirke byl příliš dlouhý pro dostupný počet vojáků a průlom mohl znamenat zničení dánské armády. Proto se de Meza rozhodl stáhnout většinu armády k Dybbolu. V noci 5. 2. ustoupila dánská armáda z Dannevirke, ponechávaje zde většinu kanónů. Teprve po několika hodinách nepřítel zjistil, že jsou dánské pozice opuštěné. Byl to hrozný ústup, řádila sněhová vichřice a teplota byla hluboko pod nulou. Unavení a zmrzlí muži sotva stáli na nohou, zatímco důstojníci je popoháněli dopředu. U

Sankelmarku s postupující Rakušané střetli se 7. brigádou pod velením plukovníka Maxe Müllera. Po krvavé bitvě byl rakouský útok zastaven a ústup pokračoval. Další den přišla hlavní část armády do Dybbolu a Sonderborgu. 10 mužů umrzlo během pochodu a zbytek byl zcela vyčerpán. De Meza byl odvolán po svém rozhodnutí stáhnout se z Dannevirke a nahradil ho generál Gerlach. Po několika dnech začala bitva o Dybboel. Dánská předsunutá postavení byla zatlačena zpět a začalo nejtěžší ostřelování v historii. Týdny tisíce granátů dopadalo na dánské pozice, ničíce opevnění, děla a zabily mnoho vojáků. Útok 4. 4. byl odražen, ale Prusové pokračovali v ostřelování a vyrývání děr do opevnění. 18. 4. zaútočili Prusové na dánské pozice opět. Dánští obránci měli 5.000 mužů v opevnění a zákopech a 6.000 v záloze. Pruské útočné kolony měly 11.000 mužů v první vlně a 26.000 v záloze. Dánské pozice padly po tvrdém boji muže proti muži. Protiútok 8. brigády byl odražen s těžkými

Erik Henningsen: Ústup od Dannevirke.

ztrátami poté, co postoupil jeden kilometr na Dybboel Mill a byl odražen spolu s několika vojáky, co uprchli z opevnění. Když poslední dánští obránci opustili předmostí, byly mosty zničeny a zbytek dne trval dělostřelecký duel. Dánové ztratili 5.000 mužů a Prusové 1.200. Zatímco se hlavní část armády stáhla na Dybbol s Prusy v patách, část jezdecké divize a 7. pěší pluk pokračoval severně na Kolding a Vejle. Rakouská armáda obsadila Severní Šlesvicko, ale zastavila na hranici do Noerrejutlandu a nepostupovala do Dánska. Ale po tlaku Bismarcka na okupaci celého Jutska pruský a rakouský sbor překročily hranici 8. 3. Stejný den Rakušané obsadili Vejle a Dánové ustoupili k Horsensu a později k Vendsysselu. U Frederica, který byl úspěšně bráněn v roce 1849, Prusové vytlačili Dány za město ještě než stačili obsadit pevnost. 26. 3. bylo město opuštěno a vojáci přesunuti do Fuenenu. Po pádu pozic u Dybbolu byla hlavní síla armády přesunuta k Fuenenu, kde byl očekáván útok, ale bylo rozhodnuto, že bude bráněn Als. 9.5., ve stejný den, kdy bylo dánské námořnictvo poraženo prusko-rakouskou flotilou v bitvě u Helgolandu (což je omyl, Dánové tam zítězili a Prusové se bitvy prakticky neúčastnili), byla zahájena jednání o míru a mírová konference byla iniciována v Londýně za účasti většiny evropských zemí. Bohužel jednání byla přerušena, protože ani jedna strana nesouhlasila s doporučenou hranicí. 26. 5. začala pruská děla ostřelovat dánské pozice u

N.Simonsen: Ústup od Dannevirke. I tato scéna ve filmu je...

Alsu. V noci 29. 6. zahájilo 2500 Prusů přechod úžiny na malých lodích. Obrněná loď Rolf Krake se pokusila přepravu zastavit, ale kvůli omylu loď odplula a Prusové pokračovali v překračování.

...jak můžete vidět sami

Dánské pluky nebyly schopny zastavit útok a po několika dnech byli poslední dánští vojáci evakuováni lodí z Alsu. Dánské ztráty byly opět těžké. Bitva o ostrov stála dánskou armádu 3000 mužů. Ztráta Alsu byla dalším šokem pro dánské obyvatelstvo a vládu, která se rozhodla jednat o mír. Ale podmínky byly nyní velmi tvrdé. Celé Šlesvicko, Holštýnsko a Lauenborg byly předány Německu. Dánsko tak ztratilo 40% území a 20% populace. Poslední bitva války se konala u Lundby v severní části Jutska. Byla to malá nevýznamná bitva, ale byla nicméně zaznamenána po celé Evropě. Zde se jasně ukázala převaha zadovek nad předovkami. Jedna dánská rota napadala pruskou rotu, která měla postavení za kamennou zdí. Dánové útočili na 600 m na bodáky. Ve třech rychlých salvách byli dánští vojáci odraženi. Útok se zlomil 30 m před zdí. V tu chvíli 75% mužů dánské roty padlo nebo bylo zraněno. Prusové měli tři raněné. Válka skončila pro Dánsko katastrofou a dánská zahraniční politika byla ovlivněna touto porážkou. Po plebiscitu v roce 1920 se severní část Šlesviku vrátila k Dánsku.“

Dodejme, že o rakouské účasti tu nepadne ani slovo, stejně jako o bojích na moři, o nichž se můžete dočíst na citovaném webu.

            Mnoho z výše uvedených válečných událostí dánská série zachycuje strastiplné události ve dvou rovinách, historické a fabulované, k čemuž přidává i dvě roviny časové, neboť osudy Dánu a

Prusů z válečného roku se prolínají se současností, možná trochu násilně, protiválečnému vyznění to ale pomáhá.

            Z historických postav je nejsilnější ta nejméně známá, biskup Viggo Monrad, politik číslo jedna, který fanaticky vehnal Dánsko do války a byl příčinou i nejedné vojenské katastrofy.

            Postavy nehistorické, to je čtveřice hlavních hrdinů, bratří Lausta a Petera, kteří milují jedno děvče, onen trojúhelník, okořeněný Ditrichem, synem místního velkostatkáře a zbabělce, který vše skrývá pod hávem hrdiny. Tragický příběh, který k happyendu rozhodně moc nedospěje.

            Pokud jde o válku, tvoří většinu z šesti dílů a je zachycena způsobem velmi působivým; když jsem o sérii psal na facebooku, jedna čtenářka mi odpověděla, že měla zpočátku dojem jako kdyže dívala na začátek amerického filmu Gettysburg.

            Celá série se z velké části natáčela v Čechách s vydatnou pomocí skupin vojenskohistorického

reenactementu a lidé z www.fenrisfight.cz  kteří byli u toho, mi napsali:

„Natáčelo se v různých lokacích, ale bitevní scény se dělaly zejména v Milovicích, kde vyrostly zákopy, repliky velkých děl, reduty a dokonce kopie Dybolskeho mlýna. 

Natáčení bylo dost náročné, začínalo se v březnu, ale hlavni bitevní scény se točily pres léto. Díky tomu se ve 40tistupnových srpnových vedrech točilo, jak vojáci nabalení v kabátech a šálách běží v útoku přes bitevní pole apod. Než produkce zjistila, že k správnému pitnému režimu nestačí voda a čaj, ale je třeba doplňovat i minerály, občas někdo zkolaboval - o tom se pak hodně psalo v dánském tisku. Během některých natáčecích dní nebylo výjimkou při točení přesunů nachodit denně třeba 15km.  Díky velkému množství zimních scén se spotřebovalo obrovské množství umělého sněhu, jehož bylo k dispozici několik různých druhů dle skupenství, vloček apod. 

Scén se účastnilo spousty lidí z Čech - kaskadéři, šermíři, hudebníci, vojenské kluby v roli střelců, jezdci samozřejmě komparz, apod. Na velké scény se používalo zhruba 300 vojáků najednou. Natáčení se účastnilo i mnoho Dánů, pracujících a žijících v ČR. Režisér je perfekcionalista, což mu mnoho lidí na place nemohlo odpustit, neboť byl poměrně náročný ve svých požadavcích a nespokojenost dokázal dát dost nevybíravě najevo. Také historické reálie bojových postupů nebyly jeho prioritou, šlo mu hlavně o umělecký dojem.“

Při natáčení docházelo k mnoha zraněním a nehodám; představitel Lausta Jensena Jakob Oftebro během jedné scény spadl z koně a poranil si tvář, několik členů komparzu v horkých letních dnech zkolabovalo, nebo přišlo o zub při imitaci bojových scén s bajonety. Dva kanóny na obranné linii (vidíte je na snímcích z natáčení) byly vyrobeny kovářem Milanem Postrachem, ostatní děla jsou "naklonovaná".

Pochopitelně tu účinkovala řada českých herců, nejvýrazněji Eva Josefíková jako cikánka Sofie, což je jedna z hlavních rolí ve dvou třetinách snímku.

Na to, zdali „1864“ uvede Česká televize či jiná stanice, se mě neptejte; pokud jste šikovní, poradíte si určitě jinak…
(POSLEDNÍ ZPRÁVA Z OHLASŮ NA FBOOKU: ČT PRÝ PRÁVA NA TUTO MINISÉRII ZAKOUPILA...)

A na závěr snímky www.fenrisfight.cz z natáčení...