středa 27. října 2010

NAPOLEON A ŽENY: O ČEM A O KOM TO BUDE?

O své chystané knize Napoleon a ženy jsee už psal; současný stav je takový, že proběhly všechny koretury včetně jazykové a že je vše připraveno do tiskárny, nebo to v ní dokonce je, což vypadá, že by se kniha mohla objevit na předvánočním trhu. Jistěže vás budu informovat, až nastane čas, kdy poputuje na knižní pulty, teď mě ale napadlo, že bych vás mohl navnadit nastíněním to, co v ní bude. Nejlépe to bez kliček a trápení se s popisem naznačí obsah, což pro vás může být zajímavé. Pokud mu věnujete čas (věc, jíž nemáme nazbyt) a dáte vědět, která kapitola by vás zajímala jako ukázka z rukopisu, rád vypustím tu, co dostane nejvíc hlasů (tzn. alespoň jednoho zájemce :-)). Pokud mě necháte na holičkách, stejně vás to nemine a já ji vyberu sám... Jinak mohu prozradit (pokud jsem to neudělal), že v ní bude 89 černobílých vyobrazení a osmistránková barevná příloha. Pro zpestření přikládám dva obrázky, které jsem získal až příliš pozdě; jeden zachycuje italskou idylu generála Bonaparta a druhý úlek Josefíny de Beuaharnas, když do Gardského jezera, kolem něhož projížděla, začaly roku 1796 dopadat rakouské dělové koule ...


NAPOLEON A ŽENY: OBSAH

Slovo autora
I. NESMĚLÝ A AMBICIÓZNÍ (1769–1796)
A vy ukojíte svoji touhu...
Korsické kořeny
Přízeň hraběte de Marbeuf
Něžné lásky bez nároků
Otrávený Bonaparte a vymyšlené milenky
Emilie Laurenti aneb mít ženu jen pro sebe...
Eugenie, která si říkala Desirée
Dálkou city uvadají...
Honba za věnem
Panna Maria Thermidorská
Generál Vendémiaire a vdova Beauharnaisová
Vyslyšený nápadník
Co se stalo s Desirée?
II. ZOUFALÝ BŮH VÁLKY (1796–1800)
Sňatek s Josefínou
Vášeň na dálku
Muka lásky a žárlivosti
Žena vítězova
Josefína a Hippolyte, pomluva, nebo pravda?
Egyptské dobrodružství Pauliny Fourèsové
Bonapartova Kleopatra
Osmnáctý brumaire madame Bonapartové
III. KONZUL A JEHO TOUHY (1800–1804)
Grassiniová aneb okouzlení hudbou
Podivná probuzení Laury Junotové
Slečna George
Čtyři noci s Prvním konzulem
Herečky a předčitatelky
Madame ***
První dáma Francie
Trpký vzestup k císařské koruně
IV. JAK SI CÍSAŘ PŘEJE…(1804–1809)
Koruna na jejím čele
Jeden císařovnin den
Platonické intermezzo s neteří
Přistihla jsem ho Paulině v náruči!
Císařovo první dítě
Legenda o Marii Walewské
Idyla na zámku Finkenstein
Labutí píseň
Dopisy z války
Poslední měsíce s Josefínou
Rozvod!

V. PORAŽENÝ A OPUŠTĚNÝ (1809–1821)

Rakouské námluvy
Nevěsta pro císaře Francouzů
Svatební noci s Napoleonem
Život na zámku
Císař má syna!
Císařovna regentka
Otec, nebo manžel?
Bez ženy a bez potomka
Betsy Balcombová
BIBLIOGRAFIE
Summary:
Information and content of my newest czech book "Napoleon and Women" (ISBN 978-80-7268-789-3).

17 komentářů:

Anonymní řekl(a)...

Dobrý den,
reaguji na Vaši výzvu a hlásím se ke kapitole "Podivná probuzení Laury Junotové". Proč? Marbot se ve svých pamětech párkrát zmínil o její pověsti, tak by mě to docela zajímalo:-), i ve vazbě na jejího manžela generála Junota.
Pokud to nevyjde, nevadí, i tak si to přečtu až kniha vyjde;-)
Zdravím M.Kolomazník

Anonymní řekl(a)...

Mně by se zase líbilo "Přistihla jsem ho v Paulině náručí!" A dovolím si opět malou opravu - v "předmluvě" došlo z nepozornosti (jak jinak :-))) k nesprávnému napsání jména Josefíny Beauharnais. Jinak už se knihy nemůžu dočkat, jakož i Maršálů...!

Anonymní řekl(a)...

To je nesmírně obtížná volba!
Nejprve bychom měli zjistit, zda císař nebyl mimo jiné pedofil (kap. Betsy Balcombová), poté zda se ke krásné Polce zachoval vždy jako gentleman (kap. Legenda o Marii Walewské), a konečně - pokud ta ohvězdičkovaná osoba je ta, kterou mám na mysli - zda Madame de Rémusat skutečně hrála šachy hůř než Napoleon, nebo to na něj jen tak koulela.
Vůbec se nedokážu rozhodnout! Dejte, prosím, třetinu mého hlasu každé ze zmíněných kapitol. Asi si tu knížku budu muset koupit.
TG

Jiří Kovařík řekl(a)...

Zatím se nám to trochu rozvíjí, :-), to je dobře. Nepřesnost-omyl; to by mělo být v korektuře odchyceno, doufám..., tohle je z wordovského rukopisu. Ty tři *** se týkají vzpomínek herečky sl. George, ale Paměti Josefíny Mutzenbacherové od toho nečekejte :-). Uvidíme, zatím je čas. Ale zpráva od zdroje: MARŠÁLOVÉ by měli být venku z tiskárny každým dnem, příští týden by už měli putovat ke knihkupcům. A NAPOLEONA A ŽENY chce můj vydavatel a přítel D. Rybníček, majitel Akcentu, vypustit v listopadu (předpokládejme spíše druhou polovinu).

Anonymní řekl(a)...

Dobry den,

taky bych zkusil Podivná probuzení Laury Junotové.
Mohlo by to byt zajimave vzhledem ke vztahu, ktery Junot k Bonapartovi mel.

Jiří Kovařík řekl(a)...

Laura, zdá se, o prsa vede, však to byla šaramantní dívka a určitě si půvab uchovala i ve zralém věku; Balzac asi měl vkus, ne...? Nechme tomu volný průběh řekněme do konce přístího týdne, pak to slosujeme :-)

Martas řekl(a)...

Hlasuji pro L. Junotovou. Ale chtěl bych se Vás zeptat, proč jste pro Vaši knihu nezvolil jiný název, než A. Castelot?
Jako Váš čtenář a fanda samozřejmě předpokládám, že ta Vaše kniha bude lepší, ale jsem zvědavý jako opička, zda jste uvažoval i o jiných názvech.

Jiří Kovařík řekl(a)...

Přemýšlel a nevymyslel, tyhle marketingové věci jsou na mrtvici, někdy, slovo ženy či lásky tam být mělo, nesmělo to zavádět k bulváru a nakonec jsme vědomě zůstal (po řadě pokusů) u tohohle s tím, že se budeme ve vyhledávačích s Castelotem potkávat :-)

Martin Vavricek řekl(a)...

Potkávat se vyhledávačích s Castelotem není zas tak špatné :) Mě se líbí zvolené nadpisy jednotlivých období - co tak něco ze Zoufalý bůh války? Nebo kterou byste si vybral vy? A propos, v knize Má krev patří Napoleonovi jste pojmenoval kapitolu o Paulině Fourèsové Bonapartova Kleopatra. Chápu to dobře, že zde jste její příběh rozdělil do dvou kapitol?

Jiří Kovařík řekl(a)...

Paulinu jsme rozdělil a trochu i rozepsal. Já bych taky vybral Zoufalého boha války (to je Bonaparte 1796, kdy má Josefíny plnou hlavu a ona jeho ne, nepřijede, nepíše, jeho dopisy z té doby by byly skvělý materiál pro amantes amentes (milenci šílenci) a dr. Plzáka :-)

Anonymní řekl(a)...

No tak když je ta tříhvězdičková Madame o herectví a ne o šachu, tak rozdělte můj hlas mezi Betsy a Marii. Beztak, pokud dobře počítám, zůstala obě děvčata spolu s Paulou uprostřed pelotonu a vítězí chlípná Laura.
Blahopřeji k úspěchu jejím tygrům.
TG

Jiří Kovařík řekl(a)...

Zdá se, že ano, v tomhle případě se ale snažil být chlípný Napoleon, jen mu to jaksi nevyšlo (tvrdí ona) :-)

Theodor řekl(a)...

Chtěl bych si vyjasnit jednu záhadu. Ve své knize Napoleon a ženy (s.33) píšete:

“Carlo bez větších problémů doložil, že je jeho rodina považována už po 200 let za urozenou a honosí se šlechtickým erbem, v modrém poli dvěma zlatými šikmými břevny, provázenými nahoře i dole jednou pětipaprsčitou hvězdou, což královští genealogové uznali, a Napoleonův otec se od té chvíle mohl psát jako de Buonaparte.”

O tomto erbu jsem se dočetl též jinde, ale na mnoha dalších místech se uvádí nikoli pole modré, nýbrž červené (v případě pozdějšího císaře by pro to svědčilo i barevné provedení včel – zlaté v červeném poli). Čím je tato odlišnost dána? Došlo snad v průběhu života Napoleonova otce nebo Napoleona samotného ke změně?

TG

Jiří Kovařík řekl(a)...

Netuším... Modrou uvádí text oné žádosti Carla B. o uznání šlechtictví (text in Versini, Xavier: M. de Buonaparte ou le livre inachevé), červenou naopak např armorial Orsu Ghjuvanni Caporossi (Cronica di a Corsica), která píše: De gueules à deux barres d'or, accompagnées de deux étoiles du même, une en chef, une en pointe. Jenže má kresbu barokní kartuše z Ajaccia, dokonce s hraběcí korunkou, což budí podivný dojem...

Jiří Kovařík řekl(a)...

Ještě k dodatku ohledně včer; ty znám jen na modrém podkladě; na červeném byly jen vévodské hvězdy, pokud jde o napoleonskou heraldiku...

Theodor řekl(a)...

Carlo by měl nejlépe vědět, oč žádá, že. Proč tedy řada autorů dává přednost zlatočervené verzi? Chybná úvaha? Ale v čem?

Ad včely.
Aha. Mně ty zlaté včely na červeném podkladu utkvěly v paměti v případě plášťů na erbech Louise, Jeroma i Napoleona samotného, jenomže ono to mohlo být uvedeno současně se zlatočervenou variantou znaku rodiny.

Na druhé straně, teď si teprve uvědomuju, že jsem viděl i ty zlaté včely v modrém poli. (Navíc císařskou orlici pouze ve verzi zlatá na modré, má-li to nějakou souvislost.)

Hmm. Nemohlo by se jednat o nějaký zpětný průmět pozdějších poměrů?

K prvnímu namátkou zde: http://fr.wikipedia.org/wiki/Famille_Bonaparte
Ke druhému zase zde: http://www.heraldique-europeenne.org/Accueil.htm

TG

Jiří Kovařík řekl(a)...

Čert ví; jinak obě ty stránky znám, obzvlášť ta na wiki se mi graficky velice zamlouvá!!!