Hic transit gloria mundi, tak pomíjí světská sláva, říkali už staří Římané, a jméno Richarda Catona Woodvilla (1856–1927) toto moudro dokonale dokládá, alespoň všude mimo oblast anglosaského světa, kde jej s největší pravděpodobností znají jen historikové umění 19. století a ti, kteří se zabývají vojenskou historií. Přesto byl tento anglický ilustrátor a malíř nesmírně známý a mnozí jej v té době pokládali za nejvyhledávanějšího i nejlepšího kreslíře bitevních scén. Skrývala se v tom jistá dobová podmíněnost, fotografie ležela dosud v plenkách, sotva překonala prvotní stadium daguerrotypie, deskové aparáty byly schopné zachytit nanejvýš statické scény či nehybně pózující osoby a akční scény tak musela nahradit kresba nejen pro knihy, ale zejména pro magazíny a týdeníky. Právě zde Woodville dorostl do velikosti a jím ztvárněné představy heroických okamžiků, vypjatých bojových scén, chvil triumfů, tragédií i konců, přenášely čtenáře do dějů minulých i těch, o nichž se s napětím mluvilo i psalo. Kresby tohoto muže se objevovaly v týdeníku Illustrated London News (zanikl jako měsíčník až roku 1971), viktoriánském literárním Cornhill
|
The Charge of the Light Brigade |
Magazine, prestižním povídkovém měsíčníku Strand Magazine (kde vycházel na pokračování Pes Baskervillský Arthura Conana Doyla a v němž publikovali např. Rudyard Kipling. Dortohy L. Sayersová, Georges Simenon, Edgar Wallace, P. G. Wodehouse , či dokonce i Winston Churchill), nebo na ilustrace bohatý společensko-zábavný Tatler, jehož kořeny sahaly až do roku 1709…
Leč vraťme se k autorovi. U Richarda Catona Woodvilla bychom měli psát „mladší“, neboť jeho otec se jmenoval stejně a byl rovněž malířem, který získal jisté jméno v USA. Syn studoval malířství v Düsseldorfu, pokračoval v Rusku a učil se i v Paříži u Jeana-Léona Gérôma, romantika, na kterého v této „rubrice“ určitě
|
Relief of the Light Brigade |
časem dojde. Vlastní kariéru začal jako válečný kreslíř pro už zmíněný Illustrated London News a jeho první válečnou zkušenost se stala rusko-turecká válka 1877–1878 (ano, ta, o kterou jde v Tureckém gambitu, o němž jsem psal předminule). Roku 1882 odejel do anglo-egyptské války, kde se potkal s jiným velkým malířem bitev a svým přítelem Alphonse Neuvillem. To už byl proslulý, měl za sebou několik výstav a jeho akvarely i kresby pro tisk hltaly tisíce lidí. Z druhé afgánské války vytěžil Woodville plátna Kandahar, a Maiwand: Záchrana děl, scény, které imperiálním Britům nesmírně lahodily, a jeho cesta po bojištích pokračovala. Byl v zulské
|
Maiwand: Záchrana děl |
válce (1879), v první i druhé búrské válce, kreslil scény z rusko-japonské války a začal se věnovat i konfliktům, které patřily do historie jak dosti nedávné, tak i staré. Prostor mu k tomu daly Illustrated London News, pro něž ilustroval jimi vydávané British Battles of history. Z ponorů do historie pak vznikla plátna The Charge of the Light Brigade s tragicky slavnou scénou útoku u Balaklavy v krymské válce, či Útok 21. kopinického u Omdurmanu z války v Súdánu. Pak přišla 1. světová válka a Woodville opět ilustroval válečné zpravodajství, přičemž vytvořil další tři plátna, vystavená a oceněná Royal Academy. Originály jeho kreseb, akvarelů a plátna jsou v londýnské Tate Britain, liverpoolské Walker Art Gallery, novozélandském National Army Museum, madridském Palacio Real a mnoha dalších…
|
Búrská válka |
|
|
|
|
|
Rusko-japonská válka |
|
První Victoria Cross v evropské válce (kpt. Grefell, 9. kopinický, Audregnies, Belgie 24. 8. 1914) |
|
Beaumont Hamel |
Že se Richard Coton Woodville nevyhnul ani napoleonským válkám, to dokládají jeho kvarely a kresby, které jsem si nechal ke konci jako překvapení a dodávám, že řadu dalších naleznete v ilustracích v mých dvousvazkových dějinách Poloostrovní války (Napoleona invaze, Napoleonova prohra)…
|
Bitva u Vimeira |
|
Dobytí Badajozu |
|
Talavera |
Krom toho zde máte několik skutečných a velmi málo známých lahůdek:
|
Šedí Skotové a Life Guards u Waterloo |
|
|
Returning orderly |
|
Napoleon u Slavkova a Ney v polském tažení 1807 |
|
Napoleon jedoucí na ostrov Lobau a útok gardových švališerů-kopiníků u Lipska |
A pokud budete chtít o tomto muži vědět víc, začněte prolinkem v nadpisu.
Příspěvky blogu se štítkem „art“ patří k těm nejpozoruhodnějším a pro mne také nejpoučnějším. Tento není výjimkou, nýbrž toho dokladem. Děkuji.
OdpovědětVymazatZa nejzdařilejší obraz, doposud tu uvedený, pokládám ten, který byl autorem blogu použit i na PF 2011 – Detaillův „Chevauxlegers-lanciers“ (Mimochodem, je to skutečný název toho plátna?), viz též „Příspěvek kuřácký“ (22.10.2010).
TG
Od Vás mě pochvala těší několikanásobně...! Jak je to s původném názvem, je sporné, našel jsem "Officier du 1er chevau-légers polonais de la Garde impériale" a stejně tak, že jde o portrét de Bracka (jediné uhlové autentické kresbě-portrétu, již znám, to odpovídá) v uniformě mladé gardy 2. švališerského kopinického, což by mohlo až na detail czapky být...(takto jsme ho dal do Waterloo). Originál je v Invalidovně pod inv. č. 01147.
OdpovědětVymazat