tag:blogger.com,1999:blog-4719566513985880688.post779033086335446093..comments2023-10-20T11:12:21.319+02:00Comments on Napoleon a knihy Jiřího Kovaříka: BITVA U ESSLINGU OČIMA PATRIKA RAMBAUDAJiří Kovaříkhttp://www.blogger.com/profile/07104593800493494378noreply@blogger.comBlogger12125tag:blogger.com,1999:blog-4719566513985880688.post-29296888015532581252011-03-08T19:54:08.069+01:002011-03-08T19:54:08.069+01:00Díky! Mně šlo o to ujistit se, že v průběhu vlády ...Díky! Mně šlo o to ujistit se, že v průběhu vlády Napoleona Bonaparta nebyl měněn zákon z r.1794 ohledně otroctví. Jestliže u Haiti byl jádrem problému boj za nezávislost, nikoli za zrušení otroctví, jaká potom byla situace na nějakém území, které se nedostalo pod nadvládu Angličanů (anebo bylo vybojováno nazpět ještě před uzavřením míru v Amiens), a v době vyhlášení onoho zákona pod správou Francie bylo? Tedy příkladem snad ostrov Guadeloupe?<br /><br />TGTheodorhttps://www.blogger.com/profile/06785494889396207083noreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-4719566513985880688.post-90703570322512603672011-01-30T17:01:30.901+01:002011-01-30T17:01:30.901+01:00Ano, šlo o vrácené kolonie podle amienského míru a...Ano, šlo o vrácené kolonie podle amienského míru a kolonie za mysem Dobré naděje (čl. II; nezkoumal jsem přesně, jaký byl osud těchto ve vztahu k Anglii a otroctví teda)<br /><br />Haiti je úplně jiný problém, a sice Louverturův rozmach směrem k nezávislosti; nucenou práci černochů na plantážích tam z ekonomických důvodů obnovil pan generál sám, a sice už v říjnu 1800.<br /><br />A pokud jde o Wikipedii, starost o její kvalitu ponechávám na nadšených wikipedistech, mezi něž nepatřím :-) aby bylo jasno, Wikipedie je velice užitečný projekt a je čím dál lepší, o tom žádná.jakub.samekhttps://www.blogger.com/profile/18137366454549505087noreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-4719566513985880688.post-53590205123830685872011-01-29T23:40:05.543+01:002011-01-29T23:40:05.543+01:00To otroctví je zajímavý námět, i když bych ho radě...To otroctví je zajímavý námět, i když bych ho raději rozvíjel u nějakého příštího vhodného příspěvku, třeba o Santo Domingu.<br /><br />Jestliže Napoleon pouze zachoval otroctví na ostrovech, které se po uzavření míru v Amiens opět dostaly pod kontrolu Francie, jak tomu bylo na těch územích, nad nimiž Francie vládu nikdy neztratila, např. Haiti? Rozumím tomu dobře, že Napoleon otroctví nikde neobnovil a do platnosti zákona z r.1794 nezasáhl? Znamená to tedy, že na Haiti panoval jiný právní stav než na ostrovech vrácených Angličany?<br /><br />Pokud by šlo jen o Wikipedii, není nic jednoduššího, než výrok tam se nacházející zpochybnit (tj. vznést přímo na Wikipedii námitku), případně údaj opravit nebo založit k němu u hesla diskusní téma.<br /><br />TGTheodorhttps://www.blogger.com/profile/06785494889396207083noreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-4719566513985880688.post-53789659202083576712011-01-28T14:11:51.125+01:002011-01-28T14:11:51.125+01:00K otroctví: on je to spíše výraz oblíbeného rčení,...K otroctví: on je to spíše výraz oblíbeného rčení, že peníze jsou vždy až na prvním místě; ostrovní ekonomiky prostě jinou pracovní sílu neměly (levnou i nelevnou) a i tehdy existovala ve Francii lobby (koloniální). Takže nihil novi sub solem, když to silná skupina vyžaduje, i konzul a císař se podřídí...Jiří Kovaříkhttps://www.blogger.com/profile/07104593800493494378noreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-4719566513985880688.post-46167589023243099922011-01-28T13:27:40.295+01:002011-01-28T13:27:40.295+01:00Já přidám jeden pozitivní ohlas, mě se kniha líbil...Já přidám jeden pozitivní ohlas, mě se kniha líbila. Potěší mě každé kvalitní dílo s historickou tématikou. Ty námitky mají určitě opodstatnění, ale, pokud bychom četli pouze dokonalé knihy, asi by nebylo, co čísti :) Il neigeait (český název mi připadá stupidní) je o něco horší, ale pořád čtivé. Zaujala mě také kniha Císařův stín. V dobrém i špatném. Nelíbilo se mi prazvláštní neustálé přeskakování z jednoho časového bodu do druhého. Jakoby autor nepsal román, ale scénář k filmu. Tu pohled na bojiště v Egyptě, tu pohled na loď přivážející Napoleonovy ostatky do Francie. Příliš chaotické. Naopak potěšilo mě, že kniha sleduje životní dráhu Jeana Dominiquea Larreye, lékaře. Ten pohled na tehdejší události má pak trochu jiný rozměr než běžný válečný román. Škoda těch nedostatků. Knihu jsem půjčil kamarádovi, který je lékařem. Musím se ho zeptat, jak se dívá na tehdejší medicínu a vůbec na její románový popis.Martin Vavricekhttps://www.blogger.com/profile/04646767481701974586noreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-4719566513985880688.post-64437490717006896452011-01-28T10:20:39.892+01:002011-01-28T10:20:39.892+01:00Ten zákon "jen" zachovává stav věci, kte...Ten zákon "jen" zachovává stav věci, který tam zachovali Agličani (Martinik, Tobago, Sv. Lucie). Nezahajuje v tomto 10. roce republiky revoluci na místě, kde neproběhla (zrušení otroctví je v únoru 1794, kdy už Francii mnoho kolonií nezbývalo), pragmaticky, z ohledů na lokální elity a jejich zájmy. Myslím, že není užitečné na tyto věci hledět dnešním okem. <br /><br />"Art. 1er. Dans les colonies restituées à la France, en exécution du traité d'Amiens, du 6 germinal an X, l'esclavage sera maintenu, conformément aux lois et règlements antérieurs à 1789."<br /><br />Zachováno... nikoli obnoveno či zavedeno. Nejen na wikipedii se lze dopátrat nesmyslů typu, že v roce 1802 Bonaparte zrušil zákon z roku 1794 a podobné cancy.jakub.samekhttps://www.blogger.com/profile/18137366454549505087noreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-4719566513985880688.post-7898789447847998952011-01-28T07:11:10.250+01:002011-01-28T07:11:10.250+01:00Mám na mysli najmě zákon z 30. floréalu roku X (pl...Mám na mysli najmě zákon z 30. floréalu roku X (platný do března 1815) a krom toho obchod s otroky, praktikovaný mnoha Francouzi; Robert Surcouf byl jednu dobu také "négrier"... Jinak s pasáží o Rambaudovi souhlasím...Jiří Kovaříkhttps://www.blogger.com/profile/07104593800493494378noreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-4719566513985880688.post-89176268133965827862011-01-27T22:19:32.143+01:002011-01-27T22:19:32.143+01:00Neopovážil bych se směšovat Rambaudův román a hist...Neopovážil bych se směšovat Rambaudův román a historickou práci či dokonce memoáry, samozřejmě. Přesto je velice konkrétní, velice realistický, a svým románem nám chce něco sdělit, nejspíš svůj pohled na události, či spíše dojem, který z nich má.<br /><br />Jaffa je problém spletitý. Mám pro Bonapartovo rozhodnutí podvědomé pochopení.<br /><br />Když už to zmiňuješ, jak to myslíš s tím otroctvím? :-)jakub.samekhttps://www.blogger.com/profile/18137366454549505087noreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-4719566513985880688.post-17498057233291432692011-01-27T18:44:33.593+01:002011-01-27T18:44:33.593+01:00Předesílám, že takovéhle ohlasy mi dělají radost, ...Předesílám, že takovéhle ohlasy mi dělají radost, budu však spíš moderovat, než kategorizovat. <br />-Předně pozor na směšování románového žánru s memoáry či dokonce historickou prací, vše má jistá specigfika a dovolme novelistovi (či memoáristovi) víc než historikovi. <br />-Jistěže každý máme právo na názor a je OK, nelíbí-i se Jakubovi La Bataille z onoho důvodu; mně se třeba nelbí Vojna a mír (mimo jiné) proty úvahy, jak Kutizova vybudoval první obrannopu linii u Ševardina a zlí Nerusové ho donutilo od ní odstoupit. Možná ale Rambaudovi křivdí, možná si jen Lejeuna či Peleta špatně vyložil. Možná to udělal naschvál, aby umocnil "hrůzy války". Romanopisec prostě na to má právo, s fakty může operovat volněji... Připomínám, že mnozí francouzští romanopisci zase barvitě líčili pruské vraždění mezi Belle Alliance a Genappe, přičemž smrt generála Duhesma také prezentovali jako vraždu...<br />-Ostatně myslím, že téměř všechny armády se v civilizovaném světě chovaly necivilizovaně, když na to přišlo. Jistěže je velký rozdíl mezi nedáváním milosti a pobitím zajatců (z hlediska etiky a vojenské cti, z pohledu obětí to vyjde nastejno). Taky záleží, kdo koho zajme; padnout do rukou Španělům, Portugalcům, Britům s jejich pontony či Rusům roku 1812 nebylo nic moc, v tomhle ohledu představovali Francouzi a Rakušané anděly.<br />-Jaffa je dobrý příklad civilizovanosti (vůči necivilizovanému světu, jak by řekl Evropan konce 18. stol.); otázka otroctví by mohla být dalším příkladem, ale to odbočujeme...<br />-A ještě Erckmann s Chatrianem. Ano, zasloužili by si oprášit a znovu přeložit a najít vydavatele (o což se bezspěšně nějakou dobu snažím), i když se tu také dají najít posuny, poplatné koncepci a uměleckému záměru, což je právě věc, která novelu odlišuje od historie. Totéž bychom mohli konstatovat o Bídnících, Kartouze parmské, v Tolstém stejně jako v Maupassantových povídkách z války 1870, atd., ve Španělu Galdosovi, v Sienkiewiczovi, Žeromském... Ono jaksi nelze odhlížet u románu od dobového kontextu (romantismus, vlastnenectví a nacionalismus 19. stol. vs. apriorní odsouzení války v jakkékoliv podobě a humanitární vyznění, charakteristické pro 20. století, kde každý válečný román je protiválečný...).Jiří Kovaříkhttps://www.blogger.com/profile/07104593800493494378noreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-4719566513985880688.post-53735965235513412072011-01-27T13:00:08.161+01:002011-01-27T13:00:08.161+01:00Tiež si dovolím vyjadriť moje mierne sklamanie z t...Tiež si dovolím vyjadriť moje mierne sklamanie z tohoto diela, rovnako ako z Generála zimu 1812. Pre mňa sú žánrovo porovnateľné Erckmannove a Chatrianove tituly 1813 a Waterloo o dosť pôsobivejšie a autentickejšie (trvalo mi niekoľko rokov kým som sa k nim po internete dostal). Domnievam sa že by stáli za reedíciu.andy711https://www.blogger.com/profile/14430352954912869463noreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-4719566513985880688.post-30786432851099756382011-01-27T12:09:44.092+01:002011-01-27T12:09:44.092+01:00Asi to sem nepatří, ale když už Jakub nakousl povr...Asi to sem nepatří, ale když už Jakub nakousl povraždění zajatců, ať už překroucené nebo ne, nevím nečetl jsem, copak to povraždění zajatců v Egyptě? Právě čtu Bonaparte v Egyptě a užasl jsem v němý údiv, když jsem se dostal k masakru v Jaffě. Momentálně jsem rozpolcen co si o tom myslet a kazí mi to náhled na Napoleona.roman.rickahttps://www.blogger.com/profile/05329053198757269353noreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-4719566513985880688.post-723085640059961362011-01-27T09:56:48.459+01:002011-01-27T09:56:48.459+01:00Loni jsme vedli debatu na fóru na www.napoleonika....Loni jsme vedli debatu na fóru na www.napoleonika.cz o jednom momentu z románu, a sice o údajném masakru 700 uherských zajatých vojáků na esslingském hřbitově. <br /><br />Rambaud tu překrucuje skutečnost více, než je zdrávo, a vytváří dojem, že se Francouzi chovali jako prasata. Nadto tím, že se u toho příliš nezastavuje, jakoby naznačoval, že šlo o něco běžného. Situaci se věnuje v pamětech Lejeune a jasně říká, že gen. Gros neměl dost lidí, aby Uhry vzal jako zajatce. Takže "sept cents Hongrois sont passés au fil de l'épée sur les tombes" ; naproti tomu Rambaud má "égorger à l'arme blanche" a mluví o zajatcích. Byla to jedna z oněch poměrně vzácných a zoufalých situací, kdy se nedávala milost a bojovalo se do konce. V žádném případě nešlo o nějakou jateční záležitost, jež by mimochodem vzbudila značný rozruch, tak se k sobě armády civilizovaného světa prostě nechovaly.<br /><br />Je to tak nějak odpovídající duchu celého románu, který vyznívá protinapoleonsky a protiválečně. Trvá třeba na nesmyslném posledním Lannesově rozhovoru s Napoleonem, kde maršál prý císaře vyzval, aby to skončil (válku, hrůzy a tak)... jakoby si válku roku 1809 Napoleon vymyslel a vytvořil.<br /><br />Ta pasáž o podřezání zajatců je pro mě natolik zásadní, že o tom románu nemám valné mínění. Literární kvalitu to jistě má, a snad značnou, ale takový posun významu je pro mě za hranicí přijatelnosti.jakub.samekhttps://www.blogger.com/profile/18137366454549505087noreply@blogger.com