tag:blogger.com,1999:blog-4719566513985880688.post2349399759785732376..comments2023-10-20T11:12:21.319+02:00Comments on Napoleon a knihy Jiřího Kovaříka: BÍDA UČEBNIC DĚJEPISUJiří Kovaříkhttp://www.blogger.com/profile/07104593800493494378noreply@blogger.comBlogger35125tag:blogger.com,1999:blog-4719566513985880688.post-82309925481344408102011-10-09T12:53:19.358+02:002011-10-09T12:53:19.358+02:00Díky za odpověď, pane JS. Obsahuje víc než dost ná...Díky za odpověď, pane <a rel="nofollow">JS</a>. Obsahuje víc než dost námětů k zamyšlení.<br />Jen <b>pár poznámek</b>, abychom si navzájem, a nám ostatní, rozuměli:<br /><br /><i>„Nesnáz, kterou shledáváte, pane TG, za vás učebnice nevyřeší. Může však pomoci dobrému učiteli uvést vás do tématu způsobem, že, ať si pak vyberete větu A, B, nebo třeba Z, budete ji schopen obhajovat.“</i><br />O to ani nejde – problém není v tom, že by něco za někoho učebnice měla „řešit“, ale v tom, co sám píšete: <b>Aby se stala dobrým pomocníkem.</b> Má-li napomoci tomu, aby lidé dobře rozuměli událostem, smýšlení a konání jiných lidí, a dokázali odůvodňovat svá stanoviska, pak stane – mimo jiné – i před otázkou, jakým způsobem zprostředkovat již existující odborné názory tak, aby to nesvádělo ani k jejich nekritickému přejímání, ani k rezignaci před vlastním, osobním výkonem.<br /><br /><i>„Osobně bych obě věty s úsměvem odmítl.“</i><br />Jistěže. Byly ale předloženy kvůli objasnění problému, ne jako vážní učebnicoví kandidáti. :-)<br /><br /><i>„ … kdybychom chtěli takto hledat nějakou odpovědnost …“</i><br />To slovo TAKTO je důležité, protože na druhé straně pokud se věnujeme dějinám, není důvodem pomyslný, domnělý čistý popis, nýbrž i hodnocení. Otázce odpovědnosti se obecně nelze vyhnout a nebylo by to ani žádoucí, patří k pochopení lidského jednání. … Hodnocení je však ve skryté podobě přítomno už ve výběru význačných událostí a okamžiků a ve výkladu příčin a souvislostí.<br /><br /><b>P.S.:</b> :-) No to si pište, že skončíme – vědomě či nevědomky - „u Adama“, totiž u výkladu „původního hříchu“. (Ne, „dědičného“ opravdu, prosím, ne – když už tak „prvotního“.) Jakmile začneme odpovídat na otázku, co více odpovídá „lidství“ – zda bránící se dosavadní, či prosazující se nové – nelze jinak, protože se spor vede o to, co je správné a to vede k <b>námětu</b>, v čem správnost spočívá a jak jí můžeme dostát.<br />TGTheodorhttps://www.blogger.com/profile/06785494889396207083noreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-4719566513985880688.post-22300916133608749902011-10-08T21:59:08.053+02:002011-10-08T21:59:08.053+02:00Mám doma učebnici, z níž jsme se učili ve čtvrtém ...Mám doma učebnici, z níž jsme se učili ve čtvrtém ročníku pětiletého česko-francouzského gymnázia. Člověk v ní nenajde souvislý chronologický výklad, masu textu, byť rozděleného do kapitol, ale období 1789-1815 je tam poměrně složitě rozděleno do několika kapitol: I. destrukce starého režimu, kde je nastíněn problém generálních stavů, konfliktu s králem, měnící se situace v Paříži, mimo Paříž, na venkově, důsledky, okolnosti, mnoho prostoru je věnováno dokumentům, na prvním místě samozřejmě Deklaraci. <br /><br />II. "Národ, zákon, král" - nové instituce, finanční krize, problémy náboženské, rostoucí vnitropolitické antagonismy, otázka vyhlášení války... a zase dokumenty, dokumenty, dokumenty. Není to ucelené, učebnice není ani encyklopedie, její texty nejsou studiemi, učebnice je nástroj pro učitele i pro žáka, a je třeba ji doplnit dalšími zdroji, na které přímo i nepřímo odkazuje sama, přičemž ovšem nechává volnost učiteli.<br /><br />Tu výše kritizovanou otřenost může pilný žák, kterému některé věci nevadí, vzít, naučit se z toho zpaměti každou druhou větu, a byť tomu nebude vůbec rozumět a byť bude mluvit kravinima, výsledkem bude delší monolog a snad i jednička s hvězdičkou. To s francouzskou učebnicí udělat jednoduše nejde :-) všude samá otázka, příklady, dokumenty.<br /><br />III. Hledání forem republikánské vlády... Francie rozdělená a napadená (envahie - jakože do ní napochodovaly cizí armády, ne že by ji, chudinku, někdo zlý jen tak napadl :-), Konvent, Girondisté, Hora, letní krize 1793, teror... fungování revoluční vlády, Robespierre... a úkoly jako "výklad textu" - preambule ústavy 1791, studium dokumentů, syntéza (téma: král a revoluce, definovat jejich vztah podle daného plánu)... odkazy na filmy (Renoir, Wajda, Scola) a odkazy na více než desítku knih (Furet, ale třeba i 93 V. Huga)<br /><br />IV. pokus o republiku vlastníků... Thermidor, ústava roku 3, roajalistické pokusy o restauraci, politika Direktoria a brumaire. Následuje dvoustrana "Umění, svátky, dekórum v čase revoluce", mj. seznamující žáka se slovy Chant du départ... co může být atraktivnějšího než se pustit do jejich rozoboru a diskuse nad jejich smyslem.<br /><br />V. Konzulát, císařství, udržení výdobytků... instituce, centralizace, role tisku, daně, nová aristokracie, administrativní struktura jako předobraz moderní Francie (s otazníkem), definice hodnot prostřednictvím Code Napoléon, dominance buržoazie... kromě dalších a dalších dokumentů a příkladů jsou toto jen krátké odtavečky, jež více než aby vyjevovaly nějakou poznanou pravdu, upozorňují na to, čemu je třeba se věnovat. Následuje dvojstrana "společnost a ekonomika na konci císařství", demografie, průmysl, zemědělství...<br /><br />VI. revoluce a Evropa, 89-15. Kapitola velice stručná, jakoby toto na celém období nebylo tolik podstatné. Jednotlivé konflikty prakticky nezmiňuje, čímž se vyhýbá nezbytnosti vysvětlovat jejich složité pozadí. Těžko říci, do jaké míry se pod tím podepisuje nějaká "politická korektnost", učebnice je z roku 1992. <br /><br />Co vím, snaha nepitvat konflikty moderních dějin především mezi Francií a Německem je v obou zemích velmi přítomná. Tato kapitola mě mírně zklamala, nicméně 1) neobsahuje žádné nesmysly, 2) nevnucuje jeden pohled, 3) zmiňuje, jako kapitoly předchozí, podstatné problémy (sesterské republiky, kontinentální blokáda), nabízí mapy, a jen tím de facto dává prostor učetli i žákovi...<br /><br />Nesnáz, kterou shledáváte, pane TG, za vás učebnice nevyřeší. Může však pomoci dobrému učiteli uvést vás do tématu způsobem, že, ať si pak vyberete větu A, B, nebo třeba Z, budete ji schopen obhajovat.<br /><br />Osobně bych obě věty s úsměvem odmítl. Vyhlášení války v dubnu 1792 a její první tažení pramálo souvisejí s jejím dalším průběhem a vyvrcholením, především pro vnitropolitické změny, jimiž Francie během této války prošla. Její výsledky pochopitelně poraženým vadily, a odtud pak návaznost další. Nikoli však odpovědnost, protože kdybychom chtěli takto hledat nějakou odpovědnost, skončíme asi "u Adama" :)jakub.samekhttps://www.blogger.com/profile/18137366454549505087noreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-4719566513985880688.post-85243737750307791012011-10-05T10:57:36.820+02:002011-10-05T10:57:36.820+02:00(dokončení)
Věta B zastupuje jiný výklad, přičemž...<i>(dokončení)</i><br /><br /><b>Věta B</b> zastupuje jiný výklad, přičemž ovšem mluvčí využil příležitosti, že byla formulována následně po větě A k pokusu nepředstavit pouhý její zrcadlový protějšek, nýbrž při zachování protikladnosti ustoupit na pozice, které by otevřely cestu k <b>diskusi</b>. Je zmíněna úloha Francie jako státu, který vyhlašuje válku zcela určitému protivníkovi, ale zda uváděné „vnitropolitické důvody“ dávaly právo ji vyhlásit, zůstává nezodpovězeno. Nejsme ani informováni o povaze těchto důvodů, pouze je naznačeno, že příčinu máme hledat ve vnitřních poměrech Francie. To je možná přijatelné i z hlediska věty A. Zbytek výroku již jen konstatuje jistou vleklost či setrvačnost střetu a proměnlivost soupeřících stran, a končí tím, co vskutku uzavírá období těchto střetů – <i>revoluční a napoleonské války</i>. Vzhledem ke své délce musí věta zůstat, při snaze pokrýt velké a složité období vystižením <b>hybatele a smyslu dění</b>, ve značné míře nekonkrétní. Jak už jsem řekl, byla formulována kvůli porovnání s větou A, učebnice by jistě obsahovala více.<br /><br />Myslím si, že zůstat u tvrzení „obě věty jsou správné“ by bylo právě tím nahráváním lidskému sklonu k pohodlnosti. Potvrdit jejich přínosnost by bylo málo. To, co nás zajímá především, totiž je: <b><i>Která z nich je v čem pravdivější a proč? Zdalipak lze říci, že jedna je celkově pravdivější než druhá? Pokud ano, máme méně pravdivou zcela opustit? Pokud ne, máme uvádět obě, anebo jen jednu lhostejno kterou?</i></b><br /><br />Myslím si, že navzdory své stručnosti, jsou obě věty dobrými zástupci určitých výkladů, z nichž vycházejí. Doplňováním souvislostí budeme odhalovat tyto jejich základy, ale tím se jen více obnaží PROBLÉM, který jsem v předchozím příspěvku nastínil. Dospějeme jen ke střetu různých odborných výkladů a k otázce, jak se k nim má postavit učebnicový text, potažmo celá výuka.<br />TGTheodorhttps://www.blogger.com/profile/06785494889396207083noreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-4719566513985880688.post-72120078249205607762011-10-05T10:43:28.749+02:002011-10-05T10:43:28.749+02:00Nevadí. :-) Dokud se ten článek drží mezi nejčteně...Nevadí. :-) Dokud se ten článek drží mezi nejčtenějšími, je naděje, že se někdo najde.<br /><br />S Vaší odpovědí bych souhlasil, pokud by byla formulována <b>opatrněji</b>. Např. <i>„Obě odpovědi jsou správné, protože jsou přínosné – odkrývají část pravdy, jsou tedy obě částečně pravdivé.“</i> V tomto smyslu by ovšem byly „částečně pravdivé“ téměř všechny výklady. Nám však jde o to porovnat je co do stupně pravdivosti, tj. jakou měrou pravdu odkrývají a do jaké míry ji zakrývají, případně vyloučit ty, které věc spíše zkreslují.<br /><br />Na <b>vytrženost</b> ze souvislostí se to nedá svést úplně. Samozřejmě výrok pana <a rel="nofollow">MiŠ</a> byl velmi stručný, určitě by nebyl v učebnici takto osamocen, a i já jsem se snažil jeho hutnosti vyjít vstříc, aby byly obě věty porovnatelné, a současně předkládaly odlišný výklad nebo vyvolávaly rozdílný dojem.<br /><br />Nemyslím si, že by výrok pana <a rel="nofollow">MiŠ</a> byl formulován nešťastně. Naopak - velmi dobře zastupuje určitý pohled na věc. Vždyť by se mohlo namítnout: Co záleží na tom, kdo válku vyhlásil? Tato formální stránka věci nás zajímá potud, pokud souvisí s otázkou, kdo ji zavinil a na čí straně je spravedlnost. <b>Věty A a B</b> v tomto směru vyvolávají opačný dojem, poněvadž jsou založeny jinými výklady, které se ovšem skrze ně nemohou plně vyjevit.<br /><br /><b>Věta A</b> jasně naznačuje, že viníkem jsou evropské monarchie. To ony vedly válku „opakovaně a vytrvale“. Aby si někdo takto počínal oprávněně, musel by mít neobvykle silný důvod. Dokud se takový neuvede, má čtenář právem dojem, že žádného spravedlivého není. (A myslím, že nebudu daleko od pravdy, když se budu domnívat, že právě toto chtěl pan <a rel="nofollow">MiŠ</a> sdělit.) Důvod je ostatně naznačen: Zpočátku jsou na jedné straně evropské monarchie (není-li řečeno které, čtenář si nejspíš doplní „všechny, které mohly“), na druhé pak republika. Počáteční situace vypovídá o příčině sporu: jedinou zmíněnou odlišností tu je státní uspořádání. Následné uvedení císařství odpovídá onomu „opakovaně a vytrvale“ – zmizí-li totiž (zdánlivě nebo skutečně) prvotní příčina, nutno objasnit setrvání v původním jednání: je jím neústupnost, urputnost a zatvrzelost. K tomu, aby se svého počínání zřekly, je nepřiměla ani změna režimu, takže nezbylo než je porazit vojensky. Tady líčení končí možná spíše proto, aby příběh dopadl pohádkově, protože celek, o němž je řeč (války revoluční a napoleonské), stěží končí některým z mírů. Zajímalo by mne, který by to podle pana <a rel="nofollow">MiŠ</a> byl, neboť z logiky té věty by jím měla být s konečnou platností potřena ona monarchistická urputnost a zatvrzelost ve vedení války. Celé to dokresluje dodatek o „strategicko-vojenských důvodech“ přenesení války na cizí území. Ten je nezbytný k tomu, aby se z republiky, potažmo císařství sňalo podezření ze svévolného výboje. Není-li totiž řečeno jinak, má tažení na cizí území právě tento smysl.<br /><i>(dokončení příště)</i>Theodorhttps://www.blogger.com/profile/06785494889396207083noreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-4719566513985880688.post-47608186895558702582011-10-05T07:52:15.406+02:002011-10-05T07:52:15.406+02:00Francouzské učebnice neznám, sorry...
A i B je spr...Francouzské učebnice neznám, sorry...<br />A i B je správně, pokud známe kontext. Jenže A je stylisticky formulováno nešťasně, neboť ve snaze o zkratku nenaznačuje, kro to začal. Předpokládám, že u vět vytržených z kontextu, je cosi před i za, což možná upřesňuje dost důležité ideologické a finančně-ekonomické aspekty.Jiří Kovaříkhttps://www.blogger.com/profile/07104593800493494378noreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-4719566513985880688.post-23613758894420137752011-10-04T12:33:20.247+02:002011-10-04T12:33:20.247+02:00Tento článek mi právě padl do oka, protože se ocit...Tento článek mi právě padl do oka, protože se ocitl mezi nejčtenějšími, ovšem jeho komentáře mne zajímaly od počátku. V posledním se objevila věc, která se týká problému <b>nestrannosti</b>, popř. <b>nezaujatosti</b>, k němuž jsem se vyjadřoval pod článkem „Útěk Ludvíka XVI.“ (15.3.2011), a který se týká i učebnic obecně, nejen těch českých.<br /><br />V čem je, prosím Vás, pravdivější věta <b>(A)</b> <i>„Evropské monarchie v koalici opakovaně a vytrvale vedly proti francouzské republice a poté císařství válku a republika i Napoleon z vojensko-strategických důvodů přenesli válku na jejich území, dokud je postupně neporazili a nedonutili k uzavření míru,“</i> než třeba věta <b>(B)</b> <i><b>„Francie vyhlásila z vnitropolitických důvodů válku králi českému a uherskému, do níž se postupně zapojily další evropské monarchie a v níž obě strany s malými přestávkami a obměnami pokračovaly i po dobu republiky, konzulátu a císařství, dokud nebyla Francie poražena, což vedlo k znovunastolení Bourbonů.“</b></i>?<br /><br />Nejde mi tu o spor, která z nich a v čem je výstižnější. Chci jen upozornit na skutečnost, že historikové samozřejmě předkládají různé výklady, čímž z hlediska výuky vzniká <b>potíž</b>: Na jedné straně není možné vycházet z jediného, prohlášeného za pravdu samotnou, na druhé straně je třeba se vyhnout přístupu, který by mohl vést k dojmu: <i>„Jeden tvrdí to a jiný zase tohle, a protože to jsou všechno odborníci a ve věci se vyznají, ale nemohou mít pravdu všichni zároveň, poněvadž si protiřečí, tak žádná pravda neexistuje, anebo každý může mít tu svou.“</i><br /><br />Pokud sem ještě někdy pan <b><a rel="nofollow">Jakub Samek</a></b> zabloudí, chtěl bych se jej – případně kohokoli, kdo k tomu může něco říci – zeptat, jak se francouzské učebnice přes tuto nesnáz přenášely. Totiž aby nebyly ani <b>ideologické</b>, ani <b>relativistické</b>.<br />TGTheodorhttps://www.blogger.com/profile/06785494889396207083noreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-4719566513985880688.post-68821578841616342092011-02-28T03:04:19.642+01:002011-02-28T03:04:19.642+01:00Nejde o objem učiva, nýbrž o nezkreslování fakt. J...Nejde o objem učiva, nýbrž o nezkreslování fakt. Jistěže na ZŠ nebo i na SŠ stačí o napoleonských válkách pár vět či odstavců, ale stručnost nevylučuje správnost. Místo blábolu o Napoleonových útočných válkách stačí říct mnohem pravdivěji jednou větou např. Evropské monarchie v koalici opakovaně a vytrvale vedly proti francouzské republice a poté císařství válku a republika i Napoleon z vojensko-strategických důvodů přenesli válku na jejich území, dokud je postupně neporazili a nedonutili k uzavření míru... <br />MiŠAnonymousnoreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-4719566513985880688.post-6768551079245859392011-02-27T00:01:45.753+01:002011-02-27T00:01:45.753+01:00Zdravím občané.
Není to dlouho, co jsem pryč ze ZŠ...Zdravím občané.<br />Není to dlouho, co jsem pryč ze ZŠ a řeknu vám, že tam se učíte všemu poprvé a učitel musí brát ohled i na to, že ne všechny děti daná problematika zajímá. Proto si myslím, že na by ZŠ měli být srozumitelné a jasně ,,dané" učebnice, ve kterých by se pochopily především souvislosti. <br />Na SŠ je spousta lidí vyhraněných k svému ,,oboru". Pochybuji o tom, že toho, kdo se chystá třeba na 3. LF UK baví dějepis a má čas se ho učit. Já sice chodím na historický seminář, ale o napoleonských válkách tam padla pouhá zmínka. A na normální hodině, jsem měla -raději ;) - referát na 2 hodiny; - Rozhodně by bylo dobré, kdybychom se i na SŠ podívali na danou problematiku hlouběji a ve SPRÁVNÝCH učebnicích, i když chyby budou stále. <br />Není možné, aby se tam vyskytovaly TAK hrubé chyby, které se týkají jednak konzulátu, jednak císařství atp.dita.buonapartehttps://www.blogger.com/profile/04847163215318247276noreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-4719566513985880688.post-37205034995008363222011-02-26T15:41:39.990+01:002011-02-26T15:41:39.990+01:00Trestuhodné nezmysly. Ale keby sa mali všetci učiť...Trestuhodné nezmysly. Ale keby sa mali všetci učiť tak ako sa píše v tomto článku tak to by museli žiaci v škole sedieť do 17:00 lebo potom by sa tak podrobne museli učiť všetko od praveku. A úprimne koho to zaujma ten sa tomu venuje a nepotrebuje na to školu. Aj tak 90% toho čo sa naučí a ďalej to neštuduje vyfučí do 1-2 rokov z hlavy a už ani nemajú šajnu o nejakom Waterloo. Že Napoleon bol vo všetkom ten zlý je všeobecne braný fakt a pár hodín dejepisu, ktoré sa tomu venujú to nikomu z hlavy nedostane. Aj tak majú všetci dejepis u prdele keď ich to nebaví takže nejaké rozširovanie osnov je ptákovina.Anonymousnoreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-4719566513985880688.post-83717371178287478492011-02-23T09:18:16.853+01:002011-02-23T09:18:16.853+01:00http://www.lidovky.cz/deti-ucime-neprirozene-vzdel...http://www.lidovky.cz/deti-ucime-neprirozene-vzdelani-je-ucitelum-na-skodu-mini-expert-ph5-/ln_veda.asp?c=A110222_202748_ln_veda_kimjakub.samekhttps://www.blogger.com/profile/18137366454549505087noreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-4719566513985880688.post-41367090844409383572011-02-16T16:13:24.098+01:002011-02-16T16:13:24.098+01:00Nejprve si musím povzdechnout, že jsem zde vedený ...Nejprve si musím povzdechnout, že jsem zde vedený jako hrdina filmu, co jsem měl v šestnácti rád:) Hloupě jsem tu zadal jeden můj mail a nepodařilo se mi změnit jméno uživatele, což jsem zjistil až dnes. Jinak anonymní vystupování nepodporuji :) <br />Pro p. Kovaříka a p. Samka: Díky za reakci. Určitě jsem svým příspěvkem nechtěl ani naznačit, že není potřeba vysvětlovat „proč“. Spolu s „kdo“ a „kdy“ je to nejdůležitější. „Kdy“ uvádím proto, abychom od někoho neslyšeli, že Napoleon bojoval proti Richardovi Lví srdce, jinak je určitě dobré vědět, kde co vyhledat. Výše zmiňovanou větu z mého předcházejícího příspěvku jsem myslel doslova, takže ano, máte pravdu, co jiného by se mělo učit, ale já skutečně měl na mysli detaily, tudíž jednotlivé koalice a detaily kolem nich. Protože i když se základní škola jeví jako dlouhá, tak zas tolik času na výuku dějepisu v ní není. Nevím jak je to dnes, ale my v deváté nebrali nic, v osmé a sedmé 20. století, takže světové války a zbytek. To znamená, že na ostatní dějiny připadá pátá a šestá, dvě hodiny týdně. Dost málo podle mě, ale pro děti nejspíš ažaž :) Je jistě složité popisovat dobu dávno minulou človíčkům, kteří nechápou ještě ani tu dnešní (kdo jí ale do detailů chápe?). Nám bylo říkáno, že J. A. Komenský byl moc významný, ale proč, to nikdo nevěděl a že si rozhodně musíme pamatovat založení Karlovi univerzity a bitvu na Bílé hoře, jenže co o tom víme, když nechápeme tu dobu. Jenže do jaké míry vysvětlovat to „proč“ těm prckům? Nejspíš si umím představit, jak nějaký učitel zaujme, ale jistě to nebude běžné (netvrdím, že já bych to dokázal). A pokud to někdo dokáže na základní škole, tak na střední to teprve musí být výzva. Já si pamatuji např. hodně z matematiky ještě z této doby, měli jsme pí. Marouškovou, vždy spravedlivou a přísnou, co uměla vše vysvětlit. Škoda, že matematikářky takové bývají, ale dějepisářky ne. Ostatní předměty jako by nebyly. Tolik lidí mi dnes říká, že dějepis byl jen o datech, to je jistě škoda, protože přidat k nim trochu povídání, tak třeba by v tom dnes víc lidí lítalo a vědělo víc, jak I. Bartošová. Je proto nejspíš na místě, pokud se učitel dostane např. k Francouzské revoluci, vysvětlit, čím byla a je podstatná, ale její průběh bych snad i opomenul, pokud bych měl na ní jednu školní hodinu. Jak praví článek, učebnice by měli být stoprocentní, ale je to vlastně jen pomůcka, vše je na učiteli. Pro p. Kovaříka: Například k období Napoleonských válek, jste mě přivedl Vy, svými knihami, protože na rozdíl od jiných dosti autorů píšete velice poutavě. Četl jsem i nemalé množství knih, kdy mě zajímalo dané téma, ale samotné čtení bylo nudné a fádní. To se mi u Vašich knih nestalo. Navíc po přečtení Bitvy u Trafalgaru plánuji cestu do Portsmouthu, protože jsem nevěděl, že ještě existuje (ani mě nenapadlo, že by měla existovat) celá původní Victory. Udělat tak dětem ze základky takový výlet, jistě by jen tak nezapomněli. I když neodpustím si mini-historku, tuhle jsem ukazoval obrázek té slavné lodi jedné kamarádce a ona mi sdělila: „Tam jsem myslím byla.“ Už ani nevěděla!Miroslav Zemanhttps://www.blogger.com/profile/03454777951828565786noreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-4719566513985880688.post-9219018117893214342011-02-16T09:28:43.778+01:002011-02-16T09:28:43.778+01:00"Přijde mi nepředstavitelné, že by se žák na ..."Přijde mi nepředstavitelné, že by se žák na základní škole učil, kterou koalici tvořili jaké státy, proč a kdy na koho kdo zaútočil a co tím sledoval."<br /><br />Míra detailů je jistě věc jiná, ale co by se tedy měly děti třeba o napoleonských válkách učit než proč a mezi kým byly vedeny? Naopak vše ostatní je podružné. <br /><br />Nejde také o to, aby si děti posléze pamatovaly vše. Jde o to, aby v rámci výkladu či čtení učebnice mohly daný problém pochopit. Jednoho pak zaujme to, jiného něco jiného, ale nepodat, věku odpovídajícím způsobem, příčiny a následky konfliktů vede jednoduše k tomu, že takový dějepis je k ničemu. Pokud bychom z dějin válek vypustili tyto zásadní věci, nemá smysl o válkách hovořit vůbec. Je určitě obtížné říci, co si člověk pamatuje z dějepisu ze ZŠ, já třeba nemám na všech svých znalostech, a že jich mnoho není, cedulku "ZŠ, 5. třída" nebo "Wikipedia, návštěva 1. dubna 2005" :) základní vzdělání je základní od toho, že se pak na něm dále staví, a ty základy pak už nemusejí být ani vidět. A možná nám v tomto směru nic konkrétního v hlavě neutkvělo, protože jsme věci nerozuměli. A čemu není možné rozumět, to se člověk naučí nazpaměť, a za půl roku neví nic.<br /><br />Mimochodem, patří to trochu k jinému tématu, ale jakýsi pan Ziegler v sobotní MF Dnes napsal oslavný článek o Schwarzenbergovi (nebo si asi myslel, že to je oslavný článek), a mimojiné čtenáři sděluje:<br /><br />"V roce 1805 zaútočil Napoleon na Rakousko." Asi se učil dějepis z Hlavačkovy učebnice :))<br /><br />J.jakub.samekhttps://www.blogger.com/profile/18137366454549505087noreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-4719566513985880688.post-1952771425800635162011-02-16T07:30:39.971+01:002011-02-16T07:30:39.971+01:00Shakesovi:
Myslím, že tady je třeba oddělovat dvě ...Shakesovi:<br />Myslím, že tady je třeba oddělovat dvě věci:<br />1) Všeobecné vzdělání, tedy obecnou povědomost o věcech základních ; v těch není třeba jít do nuancí, souvislostí. Dějepis je na tom v daném případě stejně, jako ostatní školní předměty, a kdo to prošvihne, vytvoří tak leda cílovou skupinu pro pořad "Nikdo není dokonalý", kde si nebude, podobně jako Iveta Bartošová, jistý, zda Venušin pahorek leží vlevo, nebo vpravo.<br />2: Zaujetí dějepisem; tam je úloha učitele klíčová; pokud vzbudí zájem, může se k tomu přidat román, novela, literatura faktu, film..., a už v tom lítáte, alespoň v nějakém období, které vás zaujme.<br />Jistěže na základce není nutné biflovat detaily, na střední už by ale měly z dějepisu vyplynout příčiny, následky, souvislosti; pokud je učebnice zkreslí (a ukáže tak, že sám autor mnoho neví, nebo že je ve vleku názorového balastu), je to první krok do pekla. Není třeba se učit co, kde, kdy, jak, s kým (což je pro kantora lehčí cesta, byť z dějepisu vytvoří mrtvou datovou schránku), ale vysvětlovat (což jde hůř)jako interakci čehosi, zápas, vývoj a snad i barvité děje. <br />Na okraj: Vzpomínám si na první seminář z historie na fildě, měl jsme tu čest, že jej vedl prof. Josef Polišenský.Jedna z jeho úvodních vět pro budoucí historiky zněla:<br />"Vy nemusíte vědět, kdy to bylo, ale musíte vědět, kde to najít, když to budete potřebovat."Jiří Kovaříkhttps://www.blogger.com/profile/07104593800493494378noreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-4719566513985880688.post-80008691098144945502011-02-15T20:44:34.036+01:002011-02-15T20:44:34.036+01:00(dokončení) Myslím, že je důležité, aby věděli, že...(dokončení) Myslím, že je důležité, aby věděli, že nějaký Napoleon vůbec žil, kdy tomu tak bylo a co pro historii znamenal. Přijde mi nepředstavitelné, že by se žák na základní škole učil, kterou koalici tvořili jaké státy, proč a kdy na koho kdo zaútočil a co tím sledoval. To je opravdu příliš složité a bavit to může snad jen nadšence. Já se mezi takové nadšence považuji, i když ne co do vědomostí, tak alespoň co do nadšení. Ovšem malý človíček co právě opouští základní školu, by měl lépe znát jiná období a jiné události. Nedávno jsem vedl rozhovor s několika lidmi mého věku a ti mi nedokázali vysvětlit, co je to za svátek 17. listopad, prý nějaký den boje za svobodu a demokracii. A co že je to polistopadová éra? Po jakém listopadu? A co je za svátek 28. říjen? Kdo byl A. Einstein nebo T. G. Masaryk? Světová válka byla jedna a vyhráli ji snad „ti Američani“ a „Rusáci“ ne?. Od maturanta jsem už také slyšel odpověď „ne“ na dotaz, zdali ví, proč se střídají 4 roční období. Jistě je to zavádějící a kuriozity se vždy najdou, ale i přesto bych viděl cíl dějepisu základních, a tedy i středních škol, někde jinde, než je orientace v Napoleonských válkách. Škoda je slyšet často o tom, jak je dějepis nudný a navíc zbytečný, asi z lidí mluví, pokud si mohu dovolit soudit, rozmazlenost z dnešní bezproblémové doby. Rozhodně je pravda, že než psát a učit nesmysly, tak raději nepsat a neučit vůbec. Dle mého názoru nejhorší pohled na minulost je, pokud se na události, děje a skutky díváme dnešníma kritickýma očima, s dnešními vědomostmi, morálkou a hodnotami a soudíme. Jistě že jsou skutky, které zaslouží odsouzení, ale odsuzovat kupříkladu středověkého rytíře, co se vydal dobít Jeruzalém, anebo starověký Řím, že uchvátil středomoří, je přeci nesmysl. Nedávno jsem koukal na film King Arthur (2004), kde se přesně toto dělo v ohromném měřítku a hrdinové předběhli svou dobu o mnoho století. Rozepsal jsem se tedy dosti a přitom vše šlo napsat i jednou větou: Článek má pravdu, popsat a vysvětlit např. Napoleonské války je jistě důležité, není to ale tak trochu ztráta času, když to jediné, co si pak z dějepisu základních škol odneseme je Lenin a jeho dobrá vůle popř. že v 68 skončila Světová válka osvobozením Rudou armádou?Miroslav Zemanhttps://www.blogger.com/profile/03454777951828565786noreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-4719566513985880688.post-24016583609920734882011-02-15T20:43:51.171+01:002011-02-15T20:43:51.171+01:00Hezký večer všem, co ztratí pár minut čtením těch...Hezký večer všem, co ztratí pár minut čtením těchto řádků, doufám, že se moc nerozepíši. Je mi 28 let, což znamená, že během mého navštěvování druhé třídy základní školy, a toho času v nemocnici v TV, jsem sledoval, jak u nás padá komunistický režim. Nedokážu proto posoudit, jak moc se učebnice bezprostředně po roce 89 změnily a ani jsem po tom nikdy nepátral, ovšem co si pamatuji velmi dobře je, jak nám paní učitelka vykládala o Leninovi, který vše vlastně tak úplně špatně nemyslel, o hrdinné Rudé armádě a Velké vlastenecké válce ještě pět let po revoluci. A co že si to z dějepisu základní školy pamatuji ještě? Spartu proti Athénám, pak skok na Jana Husa a J. A. Komenského, u nichž jsem v té době nemohl ani náhodou pochopit jejich význam, pak tu snad byl nějaký Napoleon, ten dobyvatel a Hitlerův vzor a už válčíme na východní frontě. Beru to hodně stručně a s humorem, ale opravdu si z dějepisu základní školy moc nepamatuji a je snad možná i s podivem, že mě dnes historie tolik baví. Ovšem vše co vím o dějinách dnes, jsem se dozvěděl až později. Nechci hájit nesmysly ve zmiňovaných učebnicích a chápu, že historikům a odborníkům musí vstávat vlasy hrůzou, ovšem s objemem už takový problém nevidím. Jak již bylo zde zmíněno, opravdu hodně záleží na učiteli a jistě by bylo ideální dávat v hodinách tolik prostoru historickým obdobím, podle toho, kolik si díky svému významu zaslouží. Avšak, co si poté žáci základních škol pamatují za deset, dvacet let? Rozhodně toho nebude moc. (pokračování níže)Miroslav Zemanhttps://www.blogger.com/profile/03454777951828565786noreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-4719566513985880688.post-89682673638168040782011-02-13T23:44:07.377+01:002011-02-13T23:44:07.377+01:00K těm "podařeným" překladům ondy sem vi...K těm "podařeným" překladům ondy sem viděl už ani nevím jak se tem film jmenoval ale angl. pojem "Ottoman empire" tj "osmanská říše" autor titulků překládal sveřepě jako "říše pohovky". Nepřišel sem na to, jak to, že mu tak očividná pitomost nepřišla divná.Anonymousnoreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-4719566513985880688.post-60850830872572545422011-02-11T22:34:51.418+01:002011-02-11T22:34:51.418+01:00Jak to tak čtu, napadá mne tradiční tvrzení, že te...Jak to tak čtu, napadá mne tradiční tvrzení, že ten, kdo něco neumí, jde to učit. Génius, který vytvořil tuhle učební metodu, snil zřejmě v mládí o tom, že se stane diktátorem.zuzanahttps://www.blogger.com/profile/13035488138208818267noreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-4719566513985880688.post-90209924462935220272011-02-11T19:11:46.808+01:002011-02-11T19:11:46.808+01:00K tomu nějak není co dodat už. Uznejme na tomto mí...K tomu nějak není co dodat už. Uznejme na tomto místě, že doba, která nás tolik zajímá, je dávno uplynulá, představuje z hlediska dějin, i jen moderních, titěrný časový úsek, a drtivé věšině z oné drtivé menšiny společnosti, kterou dějiny skutečně zajímají, zajímá okrajově. Takže není vlastně divu, s čím se lze setkat. Horší je pak představa, že podobně povrchní až absurdní přístupy mohou díky nedůslednosti "v metodě" předvedené nad tímto tématem křivit také pohled na dějiny obecně významnější a aktuálnější.<br /><br />Rusko počátku 19. století se svým nevolnictvím a carem, který se, obklopen zlatou mládeží, a asi také trpící výčitkami ohledně vraždy otce, po hlavě vrhá do konfliktu, po němž ruské společnosti vůbec nic není (3. koaliční válka), který zato car vášnivě rozdmýchává do celoevropského rozměru, tak toto Rusko je taková "klasická feudální mocnost", se kterou zúčtujeme později, a spolu s Rakouskem, které Francii vyhlásilo válku postupně čtyřikrát za sebou, Pruskem, které tak učinilo dvakrát, a Británií, o které ani nebudu nic psát, jsou to "spojenci". Diktátor je tu konzul a císař Napoleon, ne z boží milosti na trůnech dlící Romanovec (kromě boží milosti za to vděčil i něčemu jinému), Habsburg či Hohenzollern, resp. jejich různě schopní či neschopní ministři. "Spojenci"... jak sladce to zní. Zato "diktátor"... fuj. Ať žije demokracie. Příkladně ta pruská.<br /><br />***<br /><br />Ano, Romane, myslím, že to téma nerozvíjejí proto, že podstatná část společnosti vnímá Napoleona negativně, případně neutrálně, přičemž "velkoryse" bere ohledy na západoevropské sentimenty vůči němu, především ex-pruské, anglické, holandské, rakouské či španělské.<br /><br />Těžko říct, co je pak vejcem a co slepicí, učebnice či "národní" přístup k věci, a dnes už je to asi trochu jedno. Na druhou stranu Napoleonovi hodně právě ve Francii škodí jeho zcela nekritičtí milovníci, což vůči němu budí jednoduše odpor i u jinak "normálního" člověka. A na stranu třetí, kdokoli ve Francii chce a má zájem, může... a to aniž by mu učebnice dějepisu nutily stupidní a zcela nehodnotný dojem o Napoleonovi a jeho době. Původně jsem napsal "hodiny dějepisu", ale tak zlé to nebude ani u nás, protože klesnou níže než co předvádí učebnice, nelze, takže praxe může být jen lepší :-)jakub.samekhttps://www.blogger.com/profile/18137366454549505087noreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-4719566513985880688.post-40992967255777284152011-02-11T15:56:10.701+01:002011-02-11T15:56:10.701+01:00Autor dotyčných „učebnic“ dějepisu není sám, bohuž...Autor dotyčných „učebnic“ dějepisu není sám, bohužel ho podporují i někteří učitelé!!! Na pro mě poněkud záhadném webu www.mojeskola.net, což má být nějaký podpůrný pedagogický námětový program pro vzdělávání a výchovu? jsem nalezl také jednu perlu, jak se dá o Napoleonovi učit - reprodukuju z nabídky jednoho z pedagogů „Několik námětů pro menší projekty dějepis-zeměpis“:<br />ZAČÁTEK<br />Nemoc moci - Napoleon<br />Pro kvartu<br />Toto téma nám zabere asi 6 - 8 hodin práce.<br />Postupně se více zaměříme na Napoleona, ve své podstatě je cílem tématu něco jiného, dalo by se to nazvat »Nemoc moci«. V dějinách je mnoho diktátorů, kteří zneužili situaci, uzurpovali moc, vytvořili nedemokratickou vládu, s armádou napadaly sousední státy a po jejich smrti se jejich impérium rozpadlo. Jde nám o to pochopit:<br />- jaká situace ve státě a společnosti »vyrábí« diktátora<br />- odkud se bere diktátor a jaké má obecné rysy<br />- jaký je typický průběh diktatury<br />- jaký je diktátor a jaký je asi jeho pohled na svět.<br />Začneme samostatnou prací, která zabere 2 - 3 hodiny práce s literaturou. Ve třídě vytvoříme několik pracovních týmů a rozdělíme jim tyto osobnosti: Napoleon, Stalin, Hitler, Sulla, Caesar, Cromwel. Týmy mají za úkol sepsat povídání o této osobnosti, době, kdy žila a způsobu, jak se vypořádala s mocí. Povídání by mělo být asi na 1 stranu A4; tak, aby ho poté mohli přečíst ostatním. K dispozici musí být knihovna s encyklopediemi, monografiemi a různou pestrou literaturou.<br />Po dokončení práce zástupci týmů čtou ostatním svá dílka a není-li to součástí jejich textu, zkusíme po každém týmu chtít odpověď na čtyři otázky uvedené výše odrážkou.<br />Probereme-li takto všechny osobnosti (to nám zabere asi 1 - 2 hodiny práce), můžeme zkusit generalizovat a odpovídat společně na otázky u odrážek: jsme schopni hledat zákonitost. Budeme moci říci, co je nejlepší půdou pro vznik diktatury, jak poznáme adepta na diktátora a dokonce jsme schopni říci i kterým současným zemím hrozí zvrat v diktaturu. Víme, jaký průběh diktatura má a možná, že budeme schopni i dedukovat proč to můžeme považovat za zákonitost.<br />KONEC CITACE<br />Následuje ještě několik již zcela odlišných témat a příspěvek končí:<br />Výše uvedené jsem realizoval na Osmiletém gymnáziu Buďánka, publikováno v knížce Škola pro třetí tisíciletí (1995).<br />Proti té vyučovací metodě samotné nelze vcelku nic namítat, ale ta výchozí premisa a předem stanovený závěr a srovnávání nesrovnatelného! Takže tady už srovnáváme Napoleona i se Stalinem a Sullou - snad proto, že i on nechal hromadně vraždit své domácí odpůrce a posílal nevinné do gulagů? srovnáváme nesrovnatelné a zcela nesmyslně redukujeme Napoleona na diktátora navíc vlastně duševně nemocného, který „zneužil!!! situaci“ a „napadal!!! sousední státy“ atd.? Už by zbývalo jen v duchu marxistické historiografie dodat, že byl také „nelítostným utlačovatelem dělnické třídy“, neboť „zakázal dělnické organizace (jaké tehdy byly???), zrušil právo na stávku (nikdo ani on sám ještě tehdy netušil, co to je!!!) a zavedl pracovní knížky (těžko si tenkrát zaměstnavatel mohl ověřit CV nebo vyžádat doporučení mailem...)“, aby byl obraz tohoto vtělení ďábla na Zemi v očích našich potomků úplný...<br />MiŠAnonymousnoreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-4719566513985880688.post-42586409681095629682011-02-11T11:50:13.240+01:002011-02-11T11:50:13.240+01:00Máš pravdu to jsi opravdu nenapsal, ale já to tak ...Máš pravdu to jsi opravdu nenapsal, ale já to tak pochopil :-) <br />Jinak mě tedy napadlo, jestli oni ti Francouzi nebudou mít trošku strach to rozvést. Myslím tím to, jestli si někteří u nich nemyslí to stejné jako u nás pan Neff. Srovnávání Napoleona s Hitlerem apod. Proto tam třeba nemají ty bitvy a jen to tak naťuknou. Ale to mě jen tak spontánně napadlo, ty o tom budeš jistě vědět víc.roman.rickahttps://www.blogger.com/profile/05329053198757269353noreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-4719566513985880688.post-37132223720402343682011-02-11T09:43:47.191+01:002011-02-11T09:43:47.191+01:00Pro Romana Říčku: samozřejmě že je ve Francouzké u...Pro Romana Říčku: samozřejmě že je ve Francouzké učebnici téma revoluce zásadní a podstatnější než v učebnici české, však jsem nenapsal, že by měla být česká učebnice překladem té francouzské.<br /><br />Nejde o to, kolik prostoru čemu Francouzi věnují, ale jak to dělají. (přičemž musím podtrhnout svůj dojem ze stučnosti až nedostatečnosti tématu napoleonských válek jako takových; ono tam v podstatě ani není... čtyři strany textu a dokumentů jsou věnovány "Revoluci a Evropě (1789-1815)"; např. v rámci debaty o tom, že Francouzi se věnují své historii důsledněji, bychom narazili na Hlavačkovy odstavce o Marengu, Slavkovu, Aspern či Borodinu, což jsou slova, jež se do francouzské učebnice vůbec nevešla, ale to bude jiný příběh, příběh o francouzské letadlové lodi)<br /><br />JSjakub.samekhttps://www.blogger.com/profile/18137366454549505087noreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-4719566513985880688.post-64945611994443877372011-02-11T07:27:23.361+01:002011-02-11T07:27:23.361+01:00K Petru Stuchlíkovi a perlám překladu, i když se t...K Petru Stuchlíkovi a perlám překladu, i když se tím trochu odbočuje. Za nejskvělejší považuji titulkovaný překlad seriálku podle povídek E. E. Kische (točili ho, tuším, Rakušané) s panem Laufrem v hlavní roli. V posledním dílu se už jede na frontu, vlak zastaví a Kisch s Haškem přihlížejí, jak jakýsi předobraz poručíka Duba na vojáčka řve "Habt acht!". Což několikrát opakuje a pod tím jede stejně násobený subtitle: "Mám osm!"Jiří Kovaříkhttps://www.blogger.com/profile/07104593800493494378noreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-4719566513985880688.post-26797204619855207262011-02-11T00:17:30.602+01:002011-02-11T00:17:30.602+01:00Taky souhlasím s p. Samkem. Pro srovnání - já stud...Taky souhlasím s p. Samkem. Pro srovnání - já studoval prvák gymplu ve Francii (dávno již tomu) a tam se v dějepise Revoluce a císařství probíraly podle osnov celý ročník! A to fantastickým způsobem, učebnice na to o 350 stránkách s obrazovou dokumentací, postarší už dějepisářka byla bez debaty největší machr na dějepis za celou mou školní docházku. Přesně v tom žádoucím duchu - výklad s fakty a pak úvahy, debaty a dizertace, učebnice jen jako pomocný materiál. Mám na ty vyučovací hodiny nádhernou, leč již nekonkrétní vzpomínku. Je fakt, že jsme byli humanitní větev, kde byl dějepis povinným maturitním předmětem, kdežto u nás je dnes dějepis obecně popelkou, které k praktickému životu a k výnosnému zaměstnání zhola netřeba, a kde stačí vědět, že kdysi byla nějaká francouzská revoluce a nějaký Napoleon, stejně už to nikoho nebude zajímat, v kšeftě se to nedá použít a když někdo bude v budoucnu mermomocí něco chtít vědět, ať si to najde na webu a sám se popasuje s tím, jestli to odpovídá. Představte si, že u nás by se celý ročník probíralo třeba husitství...<br />MiŠAnonymousnoreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-4719566513985880688.post-45513130138958529522011-02-10T21:28:58.873+01:002011-02-10T21:28:58.873+01:00Nu, když jsem ty ukázky z učebnice četla, napadlo ...Nu, když jsem ty ukázky z učebnice četla, napadlo mne, že tohle žádného mladého člověka nepoznamená - v dobrém, ani ve zlém. Protože jsou to takovéty klasické učebnicové žvásty, které se lze maximálně naučit nazpaměť, a pak pustit z hlavy.zuzanahttps://www.blogger.com/profile/13035488138208818267noreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-4719566513985880688.post-68923307965814860912011-02-10T20:39:05.510+01:002011-02-10T20:39:05.510+01:00Dobrý večer. Původně jsem se chtěl vyjádřit pouze ...Dobrý večer. Původně jsem se chtěl vyjádřit pouze k té učebnici, ale trochu to rozvedu. Také jsem se podle ní na základní škole učil ("základku" jsem ukončil v roce 2002). Tehdy se mi zdála dobrá. Byla úplně nová, voněla, jsou v ní pěkné ilustrace. Ale co se týče textového obsahu, naprosto nic si nepamatuji. A to jsme měli výbornou paní učitelku! Nicméně ZÁKLADNÍ požadavek to splnilo, ZÁKLADNÍ znalosti dějepisu mám. Neabsolvoval jsem gymnázium jako pánové píšící své komentáře výše, "pouze" střední odbornou školu v Rousínově (odtud můj zájem o "napoleonskou" historii). A tam se o dějepisu mluvit moc nedalo. A na ostatních SOŠ to asi lepší nebude. Co jsem si teda nepřečtl či nedozvěděl jinak, to nevím. A nejen kvůli tomu mám v historii velmi temná místa. Nicméně před dvěma dny mi jedna absolventa znojemského gymnázia a v současné době studentka soukromé VŠ humanitního zaměření v Praze tvrdila, že druhá světová válka začala v roce 1938 a vše korunovala perličkou "... v roce 1968 k nám přijeli Rusové, nebo tak něco, že jo?!"<br />Takže - ať jsou v učebnicích nepřesnosti, text je vytržen z kontextu ap., za zásadní problém to nepovažuji. Samozřejmě chyba to je, ale problém jsou samotní lidé. Učebnice mají dát studentovi základní či rozšiřující vědomosti. A když ho to nezajímá, tak nějaké Marengo stejně za týden zapomene. Když je někdo prostě blbej, sebelepší škola, učebnice, učitel, profesor, systém nic nezmůže. A když je řeč o systému, ryba smrdí vždy od hlavy. Sám studuji VŠ a vím o čem mluvím.<br />Jan RegulaJ.R.https://www.blogger.com/profile/04145523153278607518noreply@blogger.com